hey man Amen!

Po prohyrene sobotni noci, o ktere se muzete docit na Mircine blogu, jsme se rano nucene probudily a vypravily se "do sboru" tj. NE do katolickeho kostela (nerozumejte mi spatne, ja proti katolikum fakticky nic nemam, akorat proti zdejsimu katolicismu, z toho by jeden brecel). Byl to Church alive - baptisticka cirkev a bylo to SKVELY.
Hned co jsme vstoupily, ujala se nas spousta lidi, kazdej nas kazdymu predstavoval (a my tajne doufaly, ze nikdo znich nebyl predesly vecer v Corner house pubu..), vyptavali se na nase jmena, odkud jsme, co delame, sladce se na nas usmivali a predstirali, ze je hrozne zajimame - proste jak to tak bejva - ale bylo bylo to nesmirne osvezujici! Aspon na chvili mate pocit, ze jste zase doma...Ale zpet k vypravovani - kazatel byl american, coz se dalo zjistit jak z jeho teatralnich gest tak z jeho prizvuku (btw. lahoda, slyset zase jednou neco jinyho, nez irsky sislani s knedlikem v krku). Kazal o narozeni Samuele, o tom, jak Buh uzdravil Chanino zlomene srdce a jak muze skrz modlitbu uzdravit i to nase, a kazal asi 2 hodiny a celou dobu nas to bavilo a pozorne jsme sledovaly, hledaly v Bibli a nostalgicky zpivaly kancionalovky. Na konci nam daly vyplnit karticky s nasima udajema ("because we care about YOU personally"), coz jsme udelaly hlavne proto, ze chceme aby nam poslali anglickou Bibli. Ale jisty je, ze me okouzlili a ze se tam urcite jeste podivam.
Inu a pak jsme se s Miri odebraly do nakupniho strediska, kde jsme se zase oddavaly svetske radosti z nakupovani ve slevach a taky hrichu obzerstvi, pekne po cesku jsme bezdily na lavicce a jedli irskou obdobu bramborovyho salatu s rohlikem.